Uživatelé: 0 member(s)

Shares ?

0

Kliky ?

0

Viral Lift ?

0%

Kategorie

User's Tags

Všechno špatně, zpátky na stromy aneb reálná utopie.

  • Ve výstavbě:
    Nastává doba, kdy si každý z nás dřív a nebo později položí otázku: „Jak to tu půjde dál?“ 
    Jedni, úspěšní podnikatelé a vrcholní zaměstnanci firem, se tímto tématem budou zřejmě 
    zabývat pouze krátce před započatou dovolenou, kterou dostali v tu pravou chvíli, aby se 
    pod tlakem nesložili. Po týdenní dovolené, občerstveni tupým ležením na pláži nebo 
    aktivním lyžováním s využitím luxusního prosředí švýcarských alp, naskočí opět do 
    managerského stresu, nadmíru spokojeni s výplatou na konci měsíce. Pohled na vlastní konto 
    rázem u většiny z nich zažene chmury. Otázkou, zda budou schopni svůj životní styl takto 
    dále provozovat, si pak většinou položí až v nemocnici po prodělaném infarktu.  To takový 
    běžný zaměstnanec, který v posledních letech čím dál častěji počítá na konci měsíce 
    drobné, tomu se hledání odpovědi stane součástí běžného života. Pokud tedy už úplně 
    nezrezignoval.Svět se nenachází v první krizi. Takových tu už bylo bezpočet a vždycky se to 
    nakonec nějak vyřešilo. Udělala se tu a tam revoluce, změnil se společenský systém... Ale 
    hlavně v tom vždy byla nějaká „spásná myšlenka“ něco „nového“, čemu lidé chtěli věřit. 
    Všichni přece chceme doufat, že jednou bude líp! Jenže teď? Už tu všechno bylo. Nikdo nic 
    nového nevymyslí. Dokonce i v umění je teď IN retro. A to je ten rozdíl oproti dřívějšku. 
    Co nám tedy zbývá? Zrezignovat, nebo se spíš jinak podívat na věci, které tu už byly?Inspiraci a podnět k zamyšlení a hledání nových možností přinášejí družstevníci z 
    Baskidska. Družstvo s názvem Mondragón založil jezuitský kněz José María Arizmendiarrieta 
    během občanské války ve Španělsku. Hledal možnosti, jak zmírnit nezaměstnanost a chudobu 
    novou cestou a to na základech katolického sociálního učení a družstevně orientovaného 
    hospodaření. Snad se nechal také ovlivnit modelem tzv. „Jezuitského státu“, který úspěšně 
    fungoval pro cca 70 indiánských vesnic v jižní Americe až do roku 1767. Faktem zůstává, že 
    největší družstevní korporace světa - Mondragón - již více než 50 let vzdoruje  široce 
    rozšířenému kapitalismu. V současné době je sedmým největším podnikajícím subjektem 
    Španělska (vyrábí např. i spotřebiče Fagor), má 82000 zaměstnanců, ze kterých je většina 
    také spolumajiteli a podílníky družstva.Základními pravidly družstva jsou : - Žádné propouštění zaměstnanců- Rozdělování zisků podniku mezi zaměstnance.- Vedení smí vydělávat maximálně osminásobek platu zaměstnance.- Vznik nových pracovních míst.- Socíální systém (Chrání zaměstnance při pracovní neschopnosti, odchodu do důchodu apod.)- Důraz na další vzdělávání.
    „Mondragón - model“ je někdy označován jako „model reálné utopie alternativního 
    hospodářského modelu“. Opravdu to není žádná iracionální věc, která staví na pofidérních 
    základech. Vedení a ekonomie družstva je zpracovaná do posedních detailů a má přesná 
    pravidla. Spolumajitelem se může (ale nemusí) stát po zkušební době půl roku každý 
    zaměstnanec za splnění předem daných podmínek. Jednotlivá družstva, integrovaná pod 
    družstevní korporací Mondragón, dávají ze svého zisku korporaci (celé skupině družstev) 20 
    %. Dalších 10 % pak na investiční fondy a po 2 % na vzdělávání zaměstnanců a do fondu 
    solidarity. Ostatní zisk každého družstva je rozdělen následovně: sociální fond - 10 %, 
    rezervy - 45 %, konta družstevníků 45 %.No uznejte, nechtěli byste v takovém podniku pracovat? Měli byste jistotu, že 
    nebudete propuštěni, část zisku jde i na vaše konto, můžete se dále vzdělávat, dostanete 
    důchod ... V korporaci Mondragón se daří něco, co nemá v historii obdoby. V době, která s 
    sebou nese materiálno, kam se podíváte, je tu ostrůvek, vzdorující větru. A to tak 
    úspěšně, že se nejen drží, ale stále rozrůstá. (Momentálně má Mondragón po celém světě 264 
    různých podniků.). Ostrůvek, na kterém funguje kooperace, solidarita a jistoty, ale na 
    druhé straně také zisk pro zaměstnance. „Všechno má ovšem i své stinné stránky“, řeknete 
    si. Jednoho dne by mohlo dojít k tomu, co se stalo třeba i v jiných modelech, 
    představovaných jako „ideální“ a „všespasitelné“. Za připomínku stojí třeba velmi úspěšný 
    Čínský model nebo nám dobře známý model  socialistických družstev. Nutno však podotkonout, 
    že tyto 2 zmíněné druhy od počátku počítají s třídním rozdělením. Systém korporace 
    Mondragón ne.Co z toho tedy plyne? Doufejme, že i u nás se najde jednoho dne nějaký ten „kněz“, 
    který nebude mít v hlavě jen myšlenku na vlastní zisk a karieru. A že ho budou následovat 
    tací, pro které společné a radostné soužití  bez stresu a nejistoty bude mít přednost před 
    osobními zájmy.



1 komentář
  • vlastina2312
    vlastina2312 Tak to je dobrý článek. Bylo by to dobré,kdyby to takhle fungovalo i jinde. Ale teď je to většinou pravý opak toho,jak by to mohlo být. Jedni chtějí ovládat druhé.... vykořisťování druhých jim vyhovuje,protože hledí jen na své zisky...  více
    21. září 2015